Aktuality

Ptačí chřipka

V minulém týdnu jsem se zúčastnil konference o ptačí chřipce, která byla pořádána v italském Miláně Evropským institutem pro veřejnou správu ve spolupráci s Centrem pro sociální záležitosti a veřejné zdraví (EIPA-CEFASS). Jednalo se spíše o výměnu názorů expertů na dané téma (bylo tam více profesorů univerzit nežli politiků), než o klasickou konferenci s jednotlivými za sebou jdoucími projevy, o to možná poučnější tato debata byla.

Přivítal jsem pozvání na tuto akci hlavně z toho důvodu, že téma ptačí chřipky je právě projednáváno v Evropském parlamentu, navíc je to jedno z nejžhavějších témat nejen současné Evropy, ale také celého světa. V posledních několika letech Evropu výrazně rozrušil z Asie přicházející SARS, poté tzv. nemoc šílených krav a nyní je nejžhavějším „módním trendem“ ptačí chřipka. Nechci problematiku této nemoci nebo rizika vzniku pandemie jakkoliv zlehčovat, ale považuji za velmi zvláštní, když jsem během tří dnů zjistil, že jedna uhynulá labuť v jižních Čechách je schopná plnit titulní stránky všech deníků.

Právě na konferenci v Miláně mě velmi příjemně překvapil střízlivý pohled odborníků. Spíše jsem očekával, že s pragmatickou vypočítavostí budou, jak už to v takových případech bývá, vědci trochu strašit politiky a občany. Účel je v těchto případech zcela zřejmý. Jestliže zkoumám nějaký virus a nedostává se mi na to peněz, vybavení, laboratoří ani případných léků, tak není nic snazšího, než trochu zdůraznit možné nebezpečí a vykreslit katastrofické scénáře.

Strach z ptačí chřipky bych přirovnal k iracionálnímu strachu z jaderné energetiky. Jestliže spočítáte veškeré oběti všech jaderných katastrof po dobu existence jaderné energetiky, jsou směšné zanedbatelné a nesrovnatelné s oběťmi z dopravních nehod či oběťmi některých rekreačních sportů. Přesto se jaderná energetika stala strašákem. V současné době je takto neoprávněným strašákem ptačí chřipka. Nechci z tohoto místa volat po její bagatelizaci. Odborníci, případně příslušná ministerstva zdravotnictví jednotlivých států, by měla být připravena, žurnalistům bych doporučoval chladnou hlavu. Na ptačí chřipku umřelo několik desítek lidí ve srovnání se všemi ostatními existujícími chorobami.

A na závěr bych si dovolil citaci jednoho z odborníků účastnících se konference, který na dotaz, zda-li si myslí, že jsou zdravotnická zařízení při případné epidemii či pandemii připravena na příliv pacientů řekl: „Zvládli by nápor obětí epidemie, nezvládli by nápor obětí paniky.“