Poslanci z Výboru pro životní prostředí požadují, aby byl cíl snížení spotřeby energie do roku 2020 o 20 % pro členské země závazný. EurActiv ale zjistil, že národní vlády by měly zároveň disponovat určitou flexibilitou, jak této mety dosáhnout. Výbor o tom bude hlasovat dnes (20. prosince).
Jak EurActivu potvrdil europoslanec a stínový zpravodaj směrnice o energetické účinnosti ve výboru pro životní prostředí Pavel Poc (S&D), největší diskuse, které v poslední době na půdě tohoto výboru Evropského parlamentu probíhaly, se týkaly především toho, zda má být hlavní cíl směrnice, tedy úspora 20% spotřeby primární energie do roku 2020, stanoven jako závazný, nebo má být pro státy dobrovolný. EU totiž doufá, že snížením spotřeby energie do roku 2020 o 20 % poklesnou emise skleníkových plynů o zhruba 800 milionů tun ročně. Státům by to navíc mohlo přinést úsporu v rozsahu 100 miliard eur. Podle informací, které má redakce k dispozici, to ale nyní vypadá, že europoslanci, kteří zasedají ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), jak zní celý jeho název, nakonec našli společnou řeč a budou prosazovat, aby byl tento cíl opravdu závazný. Hlasovat o návrhu stanoviska, který připravil Peter Liese z Evropské lidové strany (EPP), budou dnes.
„Přestože k návrhu (směrnice) bylo jen v našem výboru podáno přes 400 pozměňovacích návrhů, podařilo se nám dosáhnout kompromisu ve všech sporných otázkách,“ říká europoslanec Poc.
Návrh nové směrnice o energetické účinnosti byl evropskou exekutivou předložen letos v červnu a nyní se k jeho podobě vyjadřují unijní instituce a členské státy. Společně s diskusemi o (ne)závaznosti hlavního cíle směrnice probíhá i debata o příslušných metodikách a opatřeních, která k němu mají vést.
I přesto, že europoslanci v ENVI budou požadovat, aby tato opatření byla závazná, podle slov Miroslav Ouzkého z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), který je rovněž členem tohoto výboru, hodlají jeho kolegové prosazovat, aby členské státy disponovaly vyšší mírou flexibility. Jinými slovy by mělo platit, že si samy určí, jakým způsobem závazku dosáhnou. Žádné investice do renovací, ale postupné snižování energetické náročnosti. Za své tak s největší pravděpodobností vezme jedno z opatření, které počítá s tím, že veřejný sektor půjde příkladem a od roku 2014 každoročně zrenovuje 3 % podlahové plochy svých budov.
„Nakonec jsme se shodli na mírně odlišném opatření, které nehovoří o investicích do renovace veřejných budov, ale o postupném snižování jejich energetické náročnosti,“ prozrazuje Poc. To je podle něj „mnohem pružnější a přijatelnější“, protože původní požadavek na renovaci 3 % ploch veřejných budov byl z návrhu odstraněn prý z toho důvodu, že neměl šanci uspět u vlád členských států.
„Aby bylo možné dosáhnout co největší flexibility, tak je potřeba, aby nebyly stanoveny žádné závazné cíle pro jednotlivé roky, jak se uvádělo v původní představě,“ doplňuje Ouzký.
S jeho slovy ale určitě nebudou souhlasit ekologické organizace a zástupci zeleného byznysu, které tvrdí, že energetická rekonstrukce budov představuje ekonomicky nejvýhodnější způsob, jak snížit škodlivé emise skleníkových plynů (více EurActiv 5.12.2011).
ITRE a pak plénum
Po dnešním hlasování o stanovisku v ENVI se bude k návrhu směrnice vyjadřovat i hlavní výbor pro směrnici, kterým je Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Podle posledních informací by se tak mělo stát v lednu příštího roku.
„Myslím, že přijatá zpráva (v ENVI) je velmi vyvážená a tak trochu doufám, že tuto rovnováhu hlavní výbor pro směrnici, ITRE, neposune do nějaké neracionální polohy,“ říká Poc.
Na jaře pak bude návrh směrnice projednáván a schvalován na plenárním zasedání všech europoslanců.
Stanoviska:
„Myslím, že zpráva (o níž se bude dnes ve výboru ENVI hlasovat; pozn. red.) je velmi vyvážená,“ uvedl europoslanec Pavel Poc (S&D).
„V kompromisech zůstala jedna věc, která je pro mě absolutně nepřijatelná. Jedná se o dotace do zateplování veřejných budov, které musí běžet z veřejných zdrojů bez ohledu na stav rozpočtu. Jinými slovy to znamená, že když se současná hospodářská krize prohloubí a rozpočet se dostane do deficitu, prioritu bude mít stále zateplování budov před zdravotnictvím, důchody, sociálními věcmi atd. Doufám, že to Rada EU z návrhu odstraní,“ řekl europoslanec Miroslav Ouzký (ECR).