Ve Štrasburku se mi povedlo již mnohé, ale tentokrát poprvé se mi podařilo obdržet pokutu za špatné parkování. Při cestě do centra města jsem zaparkoval v řadě stojících automobilů. Přiznám se, že všechny mi byly trochu podezřelé tím, že parkovaly jedněmi koly na chodníku a nikde nebylo žádné označení možnosti tohoto parkování. Přesto jsem se s klidným svědomím do této kolony zařadil. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem následně našel za oknem stěrače lístek s pokutou. Nechci být příliš vztahovačný, ale podobný lístek jsem neviděl na žádném jiném z domácích, tedy francouzských, vozidel.

Bohužel, nezůstalo pouze u tohoto prvního nemilého překvapení. Pokuta nebyla nijak vysoká a řekněme, že odpovídala i českým poměrům. Složitější bylo, když jsem začal pátrat o možnostech jejího zaplacení. Dozvěděl jsem se, že ve Francii je placení pokut realizováno pomocí jakýchsi kolkových známek, které je možné sehnat v některých obchodech a na poštách. Poté je nutno kolek nalepit na příslušný lístek o pokutě a odeslat na štrasburskou policii.

Problém samozřejmě nastal již při shánění tohoto kolku. Dostal jsem několik doporučení na prodejny tabáku, novin a časopisů. Tam se však moje žádost setkávala s pokrčením ramen či kroucením hlavy, že tento obnos není k dispozici a nejsou k dispozici ani kolky, ze kterých by se daná částka dala složit. Takže jsem byl postupně přeposílán z místa na místo, až jsem nakonec dorazil na poštu. Ta měla být spásou. Ale ani tam jsem nepochodil…

Přes všechna úskalí jsem vytrval a když se mi nakonec podařilo najít prodejnu tabáku, ve které kolky s požadovanou výší měli k dispozici, hned po úlevě přišlo další rozčarování. Prodejna brala pouze platby v hotovosti či platební karty vedené u poboček francouzských bank. Jiné zahraniční banky neuznávala! Je to jeden z dalších úsměvných příběhů, který ukazuje, jak Štrasburk není schopen vytvořit takové podmínky pro turisty, úředníky a politiky z cizích zemí, aby si kvůli každé drobné platbě nemuseli ve Francii zakládat účet! Přitom právě Štrasburk zoufale bojuje o to, aby se stal či zůstal hlavním městem Evropy, tedy tím otevřeným městem, který vítá veškeré evropské instituce, který si zakládá na tom, že je mezinárodní a který podrážděně reaguje na všechny aktivity europoslanců volajících po odchodu ze Štrasburku do Bruselu.